Mustang
Mustang
Divocí koně jsou odjakživa považováni za jakýsi symbol svobody a volnosti. Pro mustangy, divoké koně amerického Západu, to platí dvojnásob. Především proto, že jejich domovem jsou nekonečné severoamerické prérie, které představují volnost doslova bez hranic. A pak - tito koně nejsou svobodní od prvopočátku, jsou to domácí koně, kteří si svou svobodu téměř "vybojovali", museli se naučit přežít ve volné přírodě bez lidské pomoci, bez přikrmování, úkrytů před nepohodou i bez ochrany před přirozenými nepřáteli. Ale ke skutečné svobodě patří i ta nebezpečí.
V průběhu osídlování Severní Ameriky bylo do země dovezeno obrovské množství koní. Není divu, v té době byl kůň často jediným dopravním prostředkem a zároveň i jediným pomocníkem zemědělců na rozlehlých severoamerických pláních. Neklidná doba však způsobila, že mnoho dovezených koní svým majitelům uprchlo, mnozí pak byli úmyslně (nebo i neúmyslně, např. ve válkách a bojích s indiány) ponecháni svému osudu. Kůň je stádné zvíře, jednotlivci a malé skupinky uprchlých koní se postupně sdružovali do větších stád. A protože jsou to původně stepní zvířata, našli koně v severoamerických prériích podmínky velmi podobné svému dávnému domovu ve středoasijských stepích. Stejně jako tam však to byl domov krutý: v létě je sužovala sucha a vedra, v zimě kruté mrazy. Přežili proto jen ti nejodolnější. Časem tak bez zásahu chovatelů vzniklo jakési nové plemeno divokých koní, které spojovala vytrvalost, rychlost a odolnost vůči drsnému podnebí, stejně jako nižší výška v kohoutku.
POMOCNÍK INDIÁNŮ
Prérijní indiáni se zpočátku jezdců na koních báli, ale rychle si zvykli a brzy také pochopili, jak je takový kůň užitečný. Naučili se mustangy lovit, krotit je a jezdit na nich. Na koních vyráželi do válek proti jiným kmenům i proti bělochům, ale koně jim pomáhali i v běžném životě. Kočovné kmeny používaly koně k nošení či vlečení břemen, lovci se vydávali na koních na lov bizonů... Indiánští koně se od divokých mustangů nijak nelišili, pokud utekli, znovu se přidali ke svým divokým bratrům. V důsledku postupného vyhlazování indiánů a jejich ústupu do rezervací, stejně jako v důsledku technického pokroku - vzniku železnic, později pak rozvoje automobilismu - ztráceli mustangové svůj význam jako jezdecká a pracovní zvířata. Ale z přírody nezmizeli. Ještě na počátku dvacátého století odhadovali přírodovědci, že jich na území Spojených států žije kolem jednoho milionu. Bohužel, tento symbol svobodné Ameriky má jednu zásadní vadu - stáda mustangů obývají rozsáhlé pastviny a spásají trávu, která, podle mínění člověka, nepatří jim, nýbrž farmářům a jejich domácímu skotu... Farmáři proto vyhlásili mustangům nemilosrdný boj - vybíjeli je a jejich maso používali jako krmivo pro psy. V současné době jsou mustangové ve východních oblastech USA vyhubeni zcela, na západě jich zbývá necelých 20 000 jedinců roztroušených po malých skupinkách v odlehlých oblastech Nevady, Wyomingu, Utahu, Washingtonu, Oregonu, Kalifornie, Idaha, Montany, Colorada, Nového Mexika a Arizony.